Když jsou okna otevřená, Adam slyší, jak se na berlínském nádvoří ozývá matčina hudba. Navzdory jejich rozdílům se s ní cítí spojen prostřednictvím těžkých basů. Nyní, tváří v tvář jejímu nezvratnému poškození mozku, se Adam pohybuje životem sám. Vytváří si vlastní cestu, zamilovává se a hledá svého otce, přičemž ctí matčino přání důstojnosti.