Spalovač mrtvol

Jedním z nejvýraznějších titulů ve filmografii režiséra Juraje Herze se stala adaptace stejnojmenné novely Ladislava Fukse z roku 1967. Temně absurdní příběh patří k těm spisovatelovým dílům, která v šedesátých letech reflektovala téma židovství a obecněji odcizení v násilnické realitě na bázi psychologické grotesky (Pan Theodor Mundstock, Variace pro temnou strunu, Myši Natálie Mooshabrové). Hlavní postavou vyprávění je zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl, jenž miluje svou práci i svou rodinu – dokonce natolik, že mu obojí splyne a rozhodne se manželku a obě děti láskyplně a profesionálně zlikvidovat. Kopfrkinglova tchyně je totiž neárijského původu a „ubohá“ rodina nemá podle nové ideologie právo na existenci. Kopfrkingl udává i své známé a kolegy gestapu a účastní se štvanice na Židy. Vliv na proměnu laskavého, svědomitého muže v psychopatického vraha má ideologie nastupujícího nacismu – a paradoxně i bytostně mírumilovná, ale zcela chybně pochopená buddhistická filozofie... Lví podíl na kvalitách snímku má obsazení titulní role: Kopfrkingl patří k vůbec nejlepším rolím Rudolfa Hrušínského, který brilantně zvládl nenápadný přechod obyčejného muže v psychopatickou zrůdu. V roli Karlovy manželky Marie zaujala Vlasta Chramostová, Spalovač mrtvol se však nadlouho stal jedním z posledních filmových titulů v profesionálním portfoliu herečky, která se kvůli svým politickým názorům dostala na černou listinu komunistických cenzorů… Kombinace černé komedie a živé vzpomínky na německý expresionismus proměnila Spalovače mrtvol ve významný titul československé nové vlny. Důležitý podíl na kvalitách snímku má i kameraman Stanislav Milota, jenž s tehdy čtyřiatřicetiletým Jurajem Herzem úzce spolupracoval už na technickém scénáři. Obrazově vytříbený černobílý film patří k nejlepším Milotovým pracím. Osudy snímku byly pohnuté: Československo ho navrhlo do oscarové soutěže (do nominačního výběru se však nedostal), okamžitě po premiéře v březnu 1969 však skončil v pomyslném cenzorském trezoru. Do kin byl znovu uveden až v srpnu 1990.