Příběh lidstva s Morganem Freemanem

Co se s námi stane po smrti? Kam půjdeme? Žije něco z nás dál? V závěrečném díle seriálu se Morgan Freeman vydává na cestu za pochopením posedlosti lidstva posmrtným životem. Hovoří s Davidem Bennettem, mužem, který zemřel a vrátil se, aby o tom vyprávěl, se Samem Parniou, lékařem, který je přesvědčen, že po smrti v našich fyzických tělech něco stále přežívá, s archeoložkou Jodi Magnessovou, která odhaluje, jak smrt jednoho člověka darovala lidstvu věčný život, se Svámím Várišthánandou, mnichem, který Morgana provede hinduistickou vírou v reinkarnaci, s Enrique Rodriguezem-Alegriou, který dává do souvislosti starověké aztécké lidské oběti s moderními oslavami Dne mrtvých, s egyptoložkou Salimou Ikramovou, která v tisíce let starých pyramidových hrobkách odhaluje nejstarší známou víru v posmrtný život, a s Martine Rothblattovou, která v honbě za digitální nesmrtelností stáhla vzpomínky a vědomí své ženy do robota jménem BINA48.

Násilná kataklyzmata a ohnivé soudy jsou předmětem lidové představivosti a zaplňují řadu svatých knih. Morgan Freeman nahlíží do této předpokládané budoucnosti i do uplynulých tisíciletí svárů, aby zjistil, jak svět jednou skončí. Jeho cesta ho zavede do pouště, kterou za svůj domov považují hned tři náboženství, aby se zde seznámil se svitky od Mrtvého moře a dozvěděl se o původu židovského mesiáše. V Římě rozluští záhadné Znamení šelmy – 666 a zasedne ke stolu s napraveným islámským teroristou. Vydá se do Guatemaly, aby zjistil, zda staří Mayové skutečně předpověděli konec světa, a od psychologa se dozví, proč někteří lidé nacházejí útěchu v katastrofách. Z té lepší stránky: návštěva u lidí, kteří přežili hurikán Katrina, a meditační sezení s jedním z nejsvatějších mužů celého buddhismu začnou Morganovi upravovat pohled na svět – co když apokalypsa není celosvětová krvavá lázeň, ale spíše změna myšlenkového paradigmatu?

Kde se vzalo zlo? Ve věznici s maximální ostrahou se Morgan setkává se sériovým vrahem a hledá fyzické kořeny zla v jeho mozku. Ve starověké hrobce egyptoložka Salima Ikramová ukáže Morganovi vyobrazení „vážení srdce“ a zrod přesvědčení, že na tom, co jste udělali v tomto životě, záleží i v životě příštím. Psycholog Jesse Bering zjistil, že děti, které věří, že je sleduje neviditelná bytost, dodržují pravidla více než ty, které tomu nevěří. Morgan se setkává se zoroastrismem, jehož víra v kosmickou rovnováhu dobra a zla inspirovala křesťanského ďábla. V Indii zjistí, že hinduisté věří, že zlo pochází z utrápených duší předků, které pouze potřebují vysvobodit. Morgan se věnuje představě vykoupení, když se seznámí s někdejším neonacistickým skinheadem Bryonem Widnerem, který se od života plného zla odvrátil.

Morgan osloví několik náboženských vůdců a ptá se jich: „Jak byli vybráni? A jakou roli hrají ve své víře?“ Cesta ho zavede do míst po celém světě od setkání s devítiletým chlapcem v Minnesotě, který je reinkarnací tibetského lámy, až po Thajsko, kde se stane svědkem neobyčejných propichování, která podstupují ti, kdo jsou ochotni obětovat se za hříchy druhých. Zjišťujeme, že jejich cílem je získat představu o Božím pohledu na svět, aby nás ostatní mohli naučit, co to znamená.

Morgan zkoumá, jak lidé po celém světě vnímají ve svém životě nebe a peklo. Od exorcismu v Etiopii a nálezu lidských obětí u starých Mayů až po setkání se ženou, která zažila vlastní nebe po zážitku blízké smrti, tento díl odhaluje, že nebe a peklo nejsou jen představy, ale jsou součástí nás všech, součástí toho, čemu toužíme uniknout a čím se chceme stát.